Úvod Aktuality

Láska

Aktuality

Píseň mého srdce

 

Často si říkám, co já mohu ještě napsat o lásce, když všichni všechno řekli a já jsem ještě pořád nepronikl až do její největší hlubiny. A přesto mi každý den na hlavu - nebo srdce - něco ťuká a musím vzít pero, v noci i baterku a psát novou báseň, která je mi diktována. A stejně tak je to i s Písní mého srdce, nikdy ji nepíši, že chci, vždy je mi nějak dána a já ji stvořím takřka jedním dechem. Pak se na ni podívám a říkám si - slova, slova, slova. Jak jenom vyslovit lásku? Vždyť slova chápe každý po svém, včetně mne. Proto nejsem velkým příznivcem přednášek o takových nevyslovitelných věcech. Lepší je báseň, píseň či hudba. Ale lidé chtějí stále něco vysvětlovat. Když se to dozvědí, tak už během přednášky ve své mysli nad tím polemizují, souhlasí, když jim to vyhovuje, nesouhlasí, když se po nich chce nějaké vlastní úsilí. Nejradši by byli, kdyby to vše bylo tak, jak to mají v hlavě. Ale tam to obvykle nemají srovnáno, jen si chtějí potvrdit svůj zmatek. Od toho jsou tady ti vykutálení učitelé, kteří na to přišli a tak jim ulevují, potvrzují a chválí je. A odměna je nemine.

Číst dále: Láska

 

Dohadování

Aktuality

Píseň mého srdce

 

Myslím, že nejenom mně, ale i vám, se stává, že chcete někomu něco, co je naprosto jasné vysvětlit, ale ať se snažíte, jak chcete, tak on (ona) prostě nechápe. Říkáte si, že to přece není možné, ale nepohnete se ani o píď dál. A to se stává právě v tzv. duchovních kruzích. Spousty sečtělých a všeho znalých učitelů i žáků, bez jakýchkoli nebo minimálních vnitřních zkušeností, se dohadují o nejvyšší Pravdě, o Bohu, jak je to s reinkarnacemi či bezvýhradnou láskou. Ač je to směšné, tak je to ve skutečnosti tragické.

 

Tisíckrát jasněji než lidský jazyk mluví neviditelná ústa.

Gustav Meyrink – Bílý dominikán

 

V tu chvíli se vše svádí na ego, odvolává se na různá písma svatá, na bibli atd., ale ne na neviditelné uši které jsou schopny naslouchat. Člověk nechce přiznat, že vlastně on sám nic neví a že bloudí. Chybí mu pokora. Obdobně mnoho let bloudil nejchytřejší řecký rek Odysseus, protože se spoléhal pouze na svůj rozum a nechtěl pochopit, že je zde něco víc, co ho přesahuje. Až na konci své cesty pravil:

 

Pochopil jsem, že jsem pouze jeden z lidí, nic víc, nic míň.

Homér – Odyssea

 

Dokud člověk nepochopí a nepřijme druhého tím, že mu naslouchá, stojí na místě a je to jako v té středověké moudrosti:

Větší vůl učí menšího orat.

Číst dále: Dohadování

   

Odsuzováni

Aktuality

Píseň mého srdce
 
Asi každý zná příběh o trojské válce. Paris ukradl krásnou a vdanou Helenu – ona ovšem sama chtěla – a utekl s ní do své vlasti v Tróji. Král Agamemnon, bratr jejího manžela Meneláa, spartského krále, začal, po předchozím neúspěšném jednání o vydání Heleny, sestavovat válečnou výpravu do Tróji. Pozval také thesalského krále Filoktéta. Ten měl zbroj reka Hérakla a byl nejlepším lučištníkem, který nikdy neminul cíl. On neodmítl. Avšak během cesty do Tróji ho při zastávce na ostrově Chrýsos uštknul jedovatý had, rána se zanítila a hrozně smrděla. Vojáci ten zápach odmítli snášet a tak ho vysadili na opuštěném ostrově. Tam zůstal sám a v bolestech devět let, během nichž Řekové marně Tróju obléhali a nemohli ji dobýt. Píše se ovšem, že to bylo také proto, že s sebou měli milenky a milence a tak nespěchali s bojem a návratem. Odysseus pak zjistil, že podle věštby bez Filoktéta nezvítězí. Nechal tedy pro něj poslat. Najednou nikomu jeho zápach nevadil, on šípem zabil Parida a jeho rána se vyléčila.

Číst dále: Odsuzováni

   

Naděje

Aktuality

Píseň mého srdce

Když Prométheus ukradl bohům oheň a dal ho lidem, naučil je číst, psát, počítat a řemeslům, byl za to potrestán. Zeus potom nařídil Héfaistovi, aby z hlíny a vody stvořil krásnou dívku, kterou nazval Pandóra, tj. všemi dary obdarovaná. Bohyně ji naučily tajům lásky a jak svádět. Zeus ji pak poslal na Zem se zlatou skříňkou. Do té uzavřeli bohové všechno to nejhorší, čeho se chtěli zbavit - nemoci, neštěstí, bolesti, utrpení, hádky atd. Pak dívku nabídli za manželku Prométheovi. Ten však obezřetně odmítnul. Ale jeho bratr Epimétheus si vzal Pandóru za ženu. Ta nesměla skříňku otevřít, ale ze zvědavosti tak nakonec učinila. A tehdy z ní vylétly všechny ty zlé věci. Rychle ji zabouchla, avšak nevšimla si, že na dně zůstala ta nejdůležitější vlastnost uzavřena - naděje.

Číst dále: Naděje

   

RELAXACE – 35 LET

Aktuality

RELAXACE – 35 LET

Karel Babuljak, Vlastislav Matoušek, Jiří Mazánek, Miloš Valenta

Záznam koncertu k 35. výročí trvání skupiny zabývající se u nás jako první relaxační a meditační hudbou. Na CD je šest velmi spontánních improvizací, které přesvědčí o tom, že Relaxace má stále živé kořeny.

Uslyšíte citeru, kytaru, tánpúru, housle, šakuhači, kalimbu, mnoho druhů perkusí a alikvotní zpěv.

CD lze získat za 150 Kč a poštovné s balným.

Objednávejte na 608 113 202 nebo Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

relaxace35

   

Strana 3 z 9